Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 



Jaký byl život ve středověkém městě?
Město i hrad byly obehnané dlouhými ochozy kolem hradeb, které bránili ozbrojení vojáci a vstupní brány mohly být uzavřeny těžkými, železnými kovanými padacími mřížemi. Skrz úzké střílny ve zdech vystřelovali obránci šípy.Ve většině měst v podhradí se jednou či dvakrát týdně konal trh. Tehdy se náměstí zaplnilo prodavači s různým zbožím. Koupit bylo možné cokoli. Několikrát do roka se konal jarmark, jenž byl větší než běžný trh a prodávalo se tu mnohem více zboží. Měšťanské domy měly dřevěnou konstrukci. Volné plochy mezi trámy byly vyplněné zdí z propletených tyčí a větví omazaných jílem.Ulice byly špinavé a zablácené, kanalizaci nahrazovaly jen otevřené stoky, kudy tekla voda a splašky. Odpadky se vyhazovaly z oken na ulici. Málo lidí umělo číst, a tak před krámky visely zvláštní šíty, aby každý věděl, co se kde prodává. Tak třeba nůžky označovaly krejčovství a zelený keř hospodu. Řemeslníci a kupci patřili do spolků zvaných cechy. Cechy dohlížely na ceny a jakost zboží a organizovaly výchovu učňů a tovaryšů. Řemeslné dílny se často nacházely v jedné ulici či části města. Některé ulice dodnes nesou jméno řemeslníků, kteří zde pracovali, například Truhlářská, Řeznická a podobně. Hlas zvonu ohlašoval zavírání městské brány. Až do rána nemohl nikdo do města ani z města ven. Zvon byl také znamením pro obyvatele města, aby než půjdou spát, přikryli ohně v domech zvláštními baňatými poklicemi z pálené hlíny.


Jak se žilo ve středověkém hradu ?
V mírových dobách chránila hrad jen malá posádka. Majitel několika hradů strávil na každém z nich ročně jen pár měsíců. Zbytek času pobýval buď u královského dvora, nebo na bitevním poli. Během pobytu na svém sídle zkontroloval pán pozemky, promluvil s hejtmanem a jeho úředníky, aby se ujistil, že vše probíhá jak má. Pořádal pro své hosty hony, slavnosti a případně i turnaje.
Jídlo a pití
Na většině hradů se běžně přechovávala jen malá zásoba potravin. Maso se většinou udilo či nasolovalo, aby vydrželo přes zimu. Také se nakládalo do sudů a prokládalo se zeleninou a ovocem. Ovocná šťáva se nasákla do masa a pomáhala je konzervovat. Některé hrady pěstovaly včely. Med se používal ke slazení pokrmů a nápojů. Používal se také pro výrobu nápojů – medoviny silného alkoholického nápoje oblíbeného ve středověku. Každý hrad potřeboval vlastní zdroj pitné vody. Proto byly vykopány hluboké, kamenem obezděné studny a džbery s vodou se nahoru tahaly rumpálem. Někdy vedla šachta ze studně přímo do kuchyně. Některé hrady měly vlastní rybníky, sady a zelinářské zahrady. Na přilehlých farmách se choval hovězí dobytek, ovce a prasata.
Kuchyně hradu
V době pánovy nepřítomnosti kuchyně ztichla. Ožila opět v době, kdy pán přijel na hrad. Nejteplejší část kuchyně byla před sálajícím ohništěm. Na velkém rožni se opékalo maso. Z boku ohniště byla obvykle zbudována klenutá chlebová pec. Roztápěla se otýpkami chrastí a vydržela horká dlouhé hodiny.K nejdůležitějšímu kuchyňskému náčiní patřil hmoždíř s paličkou na drcení koření a bylin, kopist na míchání, tlouk na naklepávání masa, železná sběračka na polévky a různé nože na krájení zeleniny a masa.Jídlo bývalo často silně okořeněné, čímž se přebíjela chuť kazícího se masa. V každé kuchyni byl nejméně jeden velký železný kotel, zavěšený na háku nad ohněm. Kotle se používaly pro přípravu dušených pokrmů, polévek omáček.           

                           Pro žáky 4.B zpracoval uč.Petr Kulička

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář