Jaký byl život ve středověkém městě?
Jak se žilo ve středověkém hradu ?
V mírových dobách chránila hrad jen malá posádka. Majitel několika hradů strávil na každém z nich ročně jen pár měsíců. Zbytek času pobýval buď u královského dvora, nebo na bitevním poli. Během pobytu na svém sídle zkontroloval pán pozemky, promluvil s hejtmanem a jeho úředníky, aby se ujistil, že vše probíhá jak má. Pořádal pro své hosty hony, slavnosti a případně i turnaje.
Jídlo a pití
Na většině hradů se běžně přechovávala jen malá zásoba potravin. Maso se většinou udilo či nasolovalo, aby vydrželo přes zimu. Také se nakládalo do sudů a prokládalo se zeleninou a ovocem. Ovocná šťáva se nasákla do masa a pomáhala je konzervovat. Některé hrady pěstovaly včely. Med se používal ke slazení pokrmů a nápojů. Používal se také pro výrobu nápojů – medoviny silného alkoholického nápoje oblíbeného ve středověku. Každý hrad potřeboval vlastní zdroj pitné vody. Proto byly vykopány hluboké, kamenem obezděné studny a džbery s vodou se nahoru tahaly rumpálem. Někdy vedla šachta ze studně přímo do kuchyně. Některé hrady měly vlastní rybníky, sady a zelinářské zahrady. Na přilehlých farmách se choval hovězí dobytek, ovce a prasata.
Kuchyně hradu
V době pánovy nepřítomnosti kuchyně ztichla. Ožila opět v době, kdy pán přijel na hrad. Nejteplejší část kuchyně byla před sálajícím ohništěm. Na velkém rožni se opékalo maso. Z boku ohniště byla obvykle zbudována klenutá chlebová pec. Roztápěla se otýpkami chrastí a vydržela horká dlouhé hodiny.K nejdůležitějšímu kuchyňskému náčiní patřil hmoždíř s paličkou na drcení koření a bylin, kopist na míchání, tlouk na naklepávání masa, železná sběračka na polévky a různé nože na krájení zeleniny a masa.Jídlo bývalo často silně okořeněné, čímž se přebíjela chuť kazícího se masa. V každé kuchyni byl nejméně jeden velký železný kotel, zavěšený na háku nad ohněm. Kotle se používaly pro přípravu dušených pokrmů, polévek omáček.
Pro žáky 4.B zpracoval uč.Petr Kulička