BÁSEŇ ZPAMĚTI do 11.5.2010 - také v malé čítance str.134
Příběh o studánce
JOSEF HIRŠAL
Na horách v lese pod strání se hnědá srnka prohání. A když je večer, když je klid, ta srnka běží na stráň pít. Stmívá se, už je skoro tma, třpytí se jenom studánka. Studánka malá, krytá křovím. A já vám o ní něco povím.
K studánce chodili pít z dáli ptáci a všecka zvířata. Nablízku si tam spolu hrály lišky a jejich mláďata. A studánka se celá chvěla a děti starým záviděla. Myslila si, když byla sama: Proč nejsem, Bože, taky máma?
Jednou se ráno probudila a pohleděla do sluníčka. Tu se jí náhle narodila maličká dcerka, malá říčka. Nejdřív si v listí skotačila, stále jen kolem maminky. A potom - potom zabloudila, když počítala kamínky.