Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


PŘEMYSL Il. OTAKAR
Český panovník, „král železný a zlatý", za jehož vlády obsáh­lo mocné, ekonomicky kvetoucí, avšak usilovně germanizo­vané a zahraničně politicky nedostatečně zajištěné České království území od Krkonoš až k Jaderskému moři. Narodil se kolem roku 1230 jako syn českého krále Václava l., padl v bitvě na Moravském poli u Suchých Krůt na rakousko-moravském pomezí 26. 8. 1278.
Již jako holobrádek se pokusil podnikavý Přemysl Otakar o povstání proti svému otci (1247), to však bylo potlačeno a Přemysl jmenován o rok později markrabím moravským. Roku 1251 nabyl obrovského jmění po meči vymřelého babenberského rodu v Rakousku, jež si pojistil i svatbou s da­leko starší Markétou Babenberskou a udržel je jako vévoda rakouský proti četným odpůrcům. Českým králem byl koru­nován po otcově smrti roku 1253. Jeho prvním a hlavním protivníkem byl tehdy uherský král Béla IV., ohrožující houfy kočovných a většinou ještě pohanských Kumánů okolní kra­je. Přemysl jej porazil ukázněnějším vojskem, jehož jádro tvořili „železní páni"ř těžká rytířská jízda, u Kressenbrunu ro­ku 1260 a po svém rozvodu sňatkem s Bélovou mladou vnuč­kou mír zpečetil.
Významná je vnitropolitická Přemyslova činnost. Založil zemské desky, kázal stavět mnoho hradů a opevňovat měs­ta, do nichž zval především německý a vlašský patriciát. Rostoucí blahobyt šlechty prohluboval třídní rozdíly, k če­muž poskytovala své posvěcení církev, horlivě Přemyslem podporovaná.
Přemyslovy diplomatické i vojenské výboje mířily na sever (proti Slezsku, Prusku a Litvě) i na jih, kde převzal po smrti Oldřicha Korutanského (1268) část jeho statků až k pobřeží Jadranu. Smělými operacemi dobyl Přemysl v letech 1271 až 1273 takřka celé Uhry a stal se vážným uchazečem o korunu římského císaře. Říšská knížata se však obávala příliš moc­ného a energického vládce a vybrala místo Přemysla Otaka­ra ovladatelnějšího Rudolfa Habsburského. Přemysl sám Rudolfa za kandidáta císařské koruny neuznal a pustil se do boje, v němž se proti němu postavily papežské intriky, šlech­ta dobytých nebo jinak získaných zemí i domácí opozice, především mocný rod Vítkovců. Válka vyvrcholila bitvou na Moravském poli, kde zahynul výkvět českého rytířstva i sám král, nepochybně výrazná osobnost své doby, jehož rytířský profil zachytil i Dante v galerii nesmrtelných současníků a historických postav, defilujících Božskou komedií.

Státnické dílo Přemysla II. Otakara, v němž pokračoval jeho syn Václav M., nalezlo daleko později odraz ve zřízení podu­najského soustátí rodu Habsburků v rámci mocnářství, ovlá­dajícího v podstatě území českého státu „železného a zlaté­ho" krále.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář