Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Kraslice patří k magickým předmětům prastarého původu. Vyskytují se nejen na našem území, ale i po celé Evropě. Pestrými barvami, ornamenty i technikami zdobili vajíčka přibližně před 5000 lety i Číňané. Staří Egypťané, stejně jako všechny další generace, považovali vejce za symbol plodnosti a přisuzovali jim nadpřirozenou moc, která se obarvením nebo připojením ornamentu zvyšovala. Podle četných bájí sídlí ve vejci život nebo smrt. Finský lid si dokonce vyprávěl příběh, že Země vznikla z vajíčka, které snesl Velký pták na kolena boha Kaimana. Ten je hodil do vody, kde se rozpadlo. Z dolní poloviny skořápky se stal svět, z horní obloha, ze žloutku Měsíc, z bílku Slunce a ze skořápek pak hvězdy. V době po Kristovi se stalo vajíčko symbolem života a zmrtvýchvstání. Velikonoční vajíčka neměla jen náboženské využití. Ve středověku museli sedláci před velikonočními svátky odvádět své vrchnosti vejce jako daň z pronajaté půdy. Ta totiž na jaře ještě neplodila a vejce byla to jediné, co měli. Používali se též při narozeních a svatbách. Vejce se stalo předmětem obřadním i obětním. Ukládání vajec do hrobů souvisel>p/Lid tedy věřil, že z vejce vzniká život a tím mu přisoudil nadpřirozenou moc, kterou bylo možno přenést na jiné bytosti, či předměty. Základním cílem použití vajec v lidových obřadech bylo zabezpečit růst vegetace, příchod jara a trvalé zdraví a štěstí. Moc bílého vejce mohla být zesílena nebo oslabena různým způsobem. Zdobila se především bílá slepičí vejce s pevnou skořápkou z jarní snůšky. Jen výjimečně se zdobila vejce husí, kachní, vejce slepic liliputek a vejce holubí.

Tajemná moc vajíčka mohla být znásobena různými praktikami jako jsou např.

  • Barvením, přičemž samy barvy mají svůj význam.
  • Zdobením nebo popisováním vajíčka.
  • Bylo-li vejce sneseno v určitý den od určitých ptáků.
  • Prováděním úkonů v určeném čase - př. barvením vajec ještě před východem slunce.
  • Církevním svěcením.

Ve shodě s představou o jejich životodárné schopnosti se v obřadech užívalo vajec syrových, vařením by se v nich tato schopnost zničila. Uvařena byla pouze vejce určená ke společnému snědení. Teprve až za první světové války se začaly malovat jen skořápky nebo plná vejce, která se dodatečně vyfukovala. Zručné ženy na nich uplatňovaly tradiční místní dekory i vlastní invenci, která je dále rozvíjela. Vyměňovaly je za naturálie a později, od konce 19.století, je prodávaly za peníze. Zdobení vajec pro trh však bylo doprovázeno zánikem mnoha zvyklostí spojených se zdobením kraslic v minulosti. Například Bulharky skrývaly vejce před ,,uhrančivýma očima" do Kotonů bource morušového. Na Huculsku se při zdobení nesmělo mluvit o mrtvých, aby se neuškodilo živým, jimž budou kraslice darovány. Postupem doby se přesunulo těžiště na funkci estetickou a zřetel významový byl odsunut až na druhé místo. 

,,Slovo kraslice je zapsané v nejstarších českých slovnících 14.století, u Štítného a v Postile pražských studentů kazatele Konráda Waldhausera"(16). Spolu se slovem pomlázka je můžeme pokládat od tohoto století za všeobecně známé.

V Polsku je barevné vejce doloženo již ve 13. století. Slovo kraslice pochází ze slova ,,krásný", což v překladu znamená červený. V lidovém slovníku je slovo kraslice běžné v Čechách, kromě oblastí používajících jiné názvy. Na Chrudimsku a v okolí Plzně se kraslicím s vyškrabovaným vzorem říká ,,rejsky". Na Chodsku dělají voskem malované ,,straky". Na Hané zas ,,slaměnky", které jsou polepeny slámou. Na Moravě, ve Slezsku a na západním Slovensku se k pojmenování velikonočních vajec užívá názvu ,,malovaná vajca". Na východním Slovensku je obvyklý název ,,pisanky" nebo ,,písané jajo", pod Vysokými Tatrami ,,škrábané vajíčka".

Lidovými technikami zdobení kraslic rozumíme způsob zdobení velikonočních vajec barvou, vzorem a nápisem. Termín technika dříve nebyl znám. Pro zdobení se nejčastěji užívalo názvů : malování vajec voskem, čárání, na Slovensku písání pisadlom, dále malování šalvostrem, škrábání (vyškrabování), vykládání vajec slámou (olepování), voskování na tlusto apod.
Za tradiční způsoby zdobení kraslic jsou v České republice považovány:

  • Barvení vajec bez dalšího zdobení kresbou a nápisem.
  • Barvení s další kresebnou výzdobou.
  • Batikování - malování roztaveným včelím voskem a překrývané obarvením s variantou leptáním slanou vodou z kysaného zelí, okurek, nebo octovou vodou.
  • Glavírování - vyškrabávání volného vzoru na obarvených vejcích
  • Polepování obarvených vajec slámou, duší ze stonků sítiny jezerní nebo černého bezu.
  • Plastické zdobení bílých nebo obarvených vajec přepáleným včelím voskem, nebo barevným parafínem (reliéfní).
  • Leptání obarvených vajec kyselinami (dusičnou HNO3, solnou HCl.)
  • Ovazování vajec rostlinnými částmi před ponořením do barvy.

Mezi tradiční způsoby zdobení vajec v České republice nepatří:

  • Soustruhovaná vejce ze dřeva (barvená i nebarvená), zhotovená z mramoru nebo jiných materiálů.
  • Malovaná perem, štětcem, postříkaná spreji s rozetřenými barvami (mramorování)
  • Olepená papírem, vystřihovánkami, obtisky, barevnou vlnou, flitry, korálky, kůží, plstí nebo jinými materiály.
  • Vejce obháčkovaná, proděravělá vrtačkami, pilníky a noži.
  • Oplétaná měděným drátem, nebo jiným barevným drátem, vejce kovová.

Poslední dva způsoby lze spíše považovat za vrcholnou řemeslnickou práci, než za lidové umění spojené s tradičními velikonočními zvyky.