Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


MARCI   JAN   MARCUS    (markus)
 
Česky Jan Marek Marků, český lékař, fyzik a filozof, vědec evropské proslulosti. Narodil se 13. 6. 1595 v Lanškrouně jako syn správce statků litomyšlského panství, zemřel 10. 4. 1667 v Praze.Gymnázium studoval Jan Marcus v Jindřichově Hradci, filo­zofii absolvoval v Olomouci a roku 1618 se odebral do Pra­hy, kde je již roku 1619 uváděn jako doktor lékařství. Živo­topisná data jsou však značně nejistá. Karlova univerzita tehdy prožívala hlubokou krizi a její jediná artistická fakulta vlastně sloužila jen jako ústav pro vzdělá­vání učitelů. Pokusy zavést úplná studia medicíny (jak roku 1611 navrhl Adam Huber z Riesenpachu) a práv (Jan Sudecius) záhy vzaly za své. Smrtelnou ránu zasadila univerzitě bělohorská porážka. Za politickou činnost rektora Jana Jesenia a za účast při stavovském povstání byla 14. listopadu 1622 odevzdána jezuitům. Ti se rozhodli neprodleně obno­vit všechny čtyři fakulty a svému úkolu dostáli. V Praze usedlí lékaři byli okamžitě jmenováni profesory, jiní byli po­voláni. Roku 1622 se mezi prvními objevil i Jan Marcus Marci, aby přednášel na lékařské fakultě, obnovené opět po dvou stech letech v plném rozsahu.
Byl znamenitě filozoficky a přírodovědecky vzdělán. Kromě úvazku univerzitního profesora vybudoval v Praze vlastní rozsáhlou lékařskou praxi a mnoho nocí věnoval astrono­mickým pozorováním. Ovládal řadu jazyků, kromě živých uměl i latinsky, řecky, hebrejsky, arabsky a aramejsky: Roku 1 626 byl jmenován fyzikem Království českého, roku 1639 doprovázel hraběte Šternberka do Říma, kde se seznámil s proslulým polyhistorem Athánasiem Kircherem. Roku 1648 organizoval Marci obranu Starého Města proti Švé­dům a vedl lékařskou službu přj bojích na Karlově mostě, za což byl jmenován císařským radou. Roku 1654 dostal hod­nost falckraběte (comes palatinus), byl povýšen do stavu vladyckého a zemanského s titulem ,,z Kronlandu" (z Lanškrouna). Roku 1658 se stal osobním lékařem císaře Ferdi­nanda III., 1662 univerzitním rektorem. Celkem osmkrát byl děkanem lékařské fakulty. Roku 1662 údajně odmítl nabí­zenou profesuru oxfordské univerzity. Marci byl znamenitý, moudrý lékař. Neplýtval léky, odmítal tehdy všeobecně oblíbené pouštění krve, dávidla a projí­madla. Byl výborný diagnostik a jeho léčebné úspěchy mu přiváděly pacienty i ze zahraničí. V Praze jej mezi jinými navštívil objevitel velkého krevního oběhu W. Harvey a přijal některé Marciho lékařské koncepce. Hlavní vědecký význam Marka Marciho však spočívá ve fyzikálních spisech, které jsou dodnes nedoceněny. Byl současníkem Galilea Galileiho a svými mechanickými (zákon rázu pružných koulí) i optický­mi (rozklad bílého světla, zákony lomu světla, pozorování barev tenkých vrstev) výzkumy se mu řadí po bok. Znameni­tá jsou i jeho četná díla filozofická a lékařská. Marcus Marci si vychoval zdatného nástupce v Janu Jakubu Dobřenském z Černého Mostu (1623-1697), který se postaral o posmrtné vydání Marciových spisů a o zachování jeho písemné pozůstalosti.
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář