Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od
Tří králů do
Popeleční středy.
[1] Popeleční středou začíná
postní období před
Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na
masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název
karneval je synonymem masopustu (z italského
carnevale,
[2] vlastně "maso pryč"). Dnes se jako masopust (nebo
karneval) označuje zejména toto masopustní veselí (nářečně masopust, šibřinky, fašank, ostatky aj.).
Charakteristika
Průvod je doprovázen hudebníky a maskami Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (ostatky, fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní
půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na
Moravě zvaná šperky a v
Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.
Masopust končil v noci před
Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a
rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na
Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena
kořalka. Oběd však už byl přísně
postní, což většinou bývala
čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.
Karneval a masopust v Římě
Karneval (u Římanů původně Carnival) nebyl ani tak maso-pust, neboť pro masopust měli Římané výraz carniprivium, ale spíš označení onoho konkrétního zahájení masopustních svátků. Tedy dne, kdy se všichni dosyta najedí, aby byli silní na následující postní období. Carni-val ve významu nabytí síly (
valere) z masa (
caro, genitiv
carnis). Carnival tedy označoval píše jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, než celý masopust. Maškary odkazují na onen svět, se kterým lze během tohoto dne navázat kontakt díky magické době masopustu v období předělu mezi zimou a létem.
[zdroj?] Ve všech archaických kulturách bylo vždy jakékoliv přechodné, zlomové období chápáno jako magické (dny slunovratu, rovnodennosti apod.). Jedná se zřejmě o prastarý indoevropský rituál.
V některých regionech (
Chodsko,
Doudlebsko,
Hlinecko,
Strání aj.) je součástí oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnicí. Tento akt konají zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy nebo Boží milosti. Ty jsou později společně konzumovány v hospodě během večerní zábavy.
V některých obchůzkách se dostává do ústřední role tanec, především obřadní tance mladíků, zvaných ve Strání "pod šable". Podobně tančí u každého domu na Uherskobrodsku "bobkovníci", na Hlinecku "Turci". Při večerní zábavě se konají další obřadní tance, např. "na len" , "na konopě", "žabská" apod.
V mnoha dalších lokalitách se koná obchůzka bez těchto obřadních prvků a je tak již jen prezentací masek a formou venkovské (eventuálně i městské) lidové zábavy, která se váže k určitému datu.
Pranostiky
Masopustní úterý
- Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
- Masopust na slunci - pomlázka v senci.
- Svítí-li slunce o masopustě,
bude pěkná pšenice a žito podzimní.
- Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni
bude pěkná pšenice i žito.
- Konec masopustu jasný - len krásný.
- Krátký masopust - dlouhá zima.
- Na ostatky lužky - budou jabka, hrušky.
- Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
- Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý),
bude dosti hrachu.
- Teče-li v úterý masopustní voda kolejem,
bude úrodný rok na len.
- Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr,
tehdy celý půst větrný bude.
Popeleční středa
- Jaké je počasí o Popeleční středě,
takové se drží celý rok.
- Suchý půst - úrodný rok.